Které obce v Česku rostou a které se vylidňují
Nejrychleji rostoucí obcí Česka je Nupaky v okrese Praha-východ, která za 24 let vyrostla z 82 na 2 121 obyvatel, tedy o 2 486,6 %. Nejvíc obyvatel v poměru ztratila Doubrava (okres Karviná), a to 36,5 %. V absolutních číslech přibrala nejvíc Praha (216 754 lidí), nejvíc obyvatel naopak ztratila Ostrava (36 854). Z 1 521 obcí nad 1 000 obyvatel jich roste 973 a 404 se zmenšuje.
Z čísel studie
Deset nejrychleji rostoucích obcí
Procentní změna počtu obyvatel mezi roky 2000 a 2024, seřazeno sestupně.
Nejrychlejší růst je téměř výhradně příběh stěhování za Prahu: 17 z 20 nejrychleji rostoucích obcí leží v okresech Praha-východ a Praha-západ. Nejde o obce, které by rostly postupně, ale o bývalé vesnice, kterým developerská výstavba během dvou dekád znásobila počet obyvatel. Nupaky má dnes 26× víc obyvatel než v roce 2000.
Deset obcí s největším úbytkem
Procentní úbytek obyvatel mezi roky 2000 a 2024, seřazeno od největší ztráty.
Úbytek je pomalejší než růst na druhé straně žebříčku, zato soustředěný: obce, které ztrácejí nejvíc, leží v uhelných revírech na Karvinsku a Mostecku a v pohraničních horských okresech. Nejde o vylidňování ze dne na den, ale o 24 let trvající odliv, který se v datech projeví až při pohledu přes celé období.
20 nejrychleji rostoucích obcí
Obce nad 1 000 obyvatel seřazené podle procentního růstu za 24 let. Kliknutím na název otevřete profil obce s nájemným, bezpečností a dotacemi.
| # | Obec | Okres | 2000 | 2024 | Změna | Přibylo |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Nupaky | Praha-východ | 82 | 2 121 | +2 486,6 % | 2 039 |
| 2 | Květnice | Praha-východ | 106 | 2 081 | +1 863,2 % | 1 975 |
| 3 | Herink | Praha-východ | 69 | 1 167 | +1 591,3 % | 1 098 |
| 4 | Chýně | Praha-západ | 592 | 4 965 | +738,7 % | 4 373 |
| 5 | Babice | Praha-východ | 177 | 1 466 | +728,2 % | 1 289 |
| 6 | Nová Ves | Praha-východ | 194 | 1 548 | +697,9 % | 1 354 |
| 7 | Zlonín | Praha-východ | 195 | 1 377 | +606,2 % | 1 182 |
| 8 | Doubravčice | Kolín | 205 | 1 426 | +595,6 % | 1 221 |
| 9 | Postřižín | Mělník | 322 | 2 007 | +523,3 % | 1 685 |
| 10 | Bašť | Praha-východ | 524 | 3 068 | +485,5 % | 2 544 |
| 11 | Horoušany | Praha-východ | 372 | 2 088 | +461,3 % | 1 716 |
| 12 | Nehvizdy | Praha-východ | 839 | 4 404 | +424,9 % | 3 565 |
| 13 | Předboj | Praha-východ | 284 | 1 424 | +401,4 % | 1 140 |
| 14 | Vestec | Praha-západ | 641 | 3 195 | +398,4 % | 2 554 |
| 15 | Křenice | Praha-východ | 228 | 1 057 | +363,6 % | 829 |
| 16 | Jesenice | Praha-západ | 2 281 | 10 460 | +358,6 % | 8 179 |
| 17 | Velké Přílepy | Praha-západ | 799 | 3 601 | +350,7 % | 2 802 |
| 18 | Šimonovice | Liberec | 344 | 1 542 | +348,3 % | 1 198 |
| 19 | Březová-Oleško | Praha-západ | 346 | 1 457 | +321,1 % | 1 111 |
| 20 | Drahelčice | Praha-západ | 397 | 1 626 | +309,6 % | 1 229 |
20 obcí s největším úbytkem
Stejná sada obcí, seřazená opačně: od největší procentní ztráty obyvatel za 24 let.
| # | Obec | Okres | 2000 | 2024 | Změna | Ubylo |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Doubrava | Karviná | 1 804 | 1 146 | −36,5 % | 658 |
| 2 | Bečov | Most | 2 034 | 1 389 | −31,7 % | 645 |
| 3 | Jindřichov | Bruntál | 1 580 | 1 118 | −29,2 % | 462 |
| 4 | Rokytnice nad Jizerou | Semily | 3 390 | 2 478 | −26,9 % | 912 |
| 5 | Loučovice | Český Krumlov | 2 012 | 1 479 | −26,5 % | 533 |
| 6 | Loučná nad Desnou | Šumperk | 1 949 | 1 435 | −26,4 % | 514 |
| 7 | Žlutice | Karlovy Vary | 2 938 | 2 187 | −25,6 % | 751 |
| 8 | Vrbno pod Pradědem | Bruntál | 6 312 | 4 714 | −25,3 % | 1 598 |
| 9 | Břidličná | Bruntál | 3 832 | 2 874 | −25 % | 958 |
| 10 | Karviná | Karviná | 65 019 | 48 937 | −24,7 % | 16 082 |
| 11 | Ledeč nad Sázavou | Havlíčkův Brod | 6 229 | 4 749 | −23,8 % | 1 480 |
| 12 | Obrnice | Most | 2 682 | 2 049 | −23,6 % | 633 |
| 13 | Velehrad | Uherské Hradiště | 1 473 | 1 130 | −23,3 % | 343 |
| 14 | Orlová | Karviná | 35 709 | 27 540 | −22,9 % | 8 169 |
| 15 | Chlum u Třeboně | Jindřichův Hradec | 2 334 | 1 816 | −22,2 % | 518 |
| 16 | Oskava | Šumperk | 1 675 | 1 305 | −22,1 % | 370 |
| 17 | Jablunkov | Frýdek-Místek | 6 751 | 5 257 | −22,1 % | 1 494 |
| 18 | Staré Město | Šumperk | 2 152 | 1 678 | −22 % | 474 |
| 19 | Rotava | Sokolov | 3 537 | 2 778 | −21,5 % | 759 |
| 20 | Jindřichov | Šumperk | 1 387 | 1 091 | −21,3 % | 296 |
Kde přibylo a ubylo nejvíc lidí
Procenta zvýhodňují malé obce, kterým stačí jedna nová ulice. Tenhle pohled řadí stejnou sadu podle absolutního počtu obyvatel, takže ukazuje, kde se za 24 let přesunulo nejvíc lidí. Pořadí je proto úplně jiné než v tabulkách výš.
| # | Nejvíc přibylo | Lidí | Nejvíc ubylo | Lidí |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Praha | 216 754 | Ostrava | 36 854 |
| 2 | Plzeň | 21 169 | Havířov | 17 917 |
| 3 | Brno | 20 877 | Karviná | 16 082 |
| 4 | Milovice | 10 299 | Orlová | 8 169 |
| 5 | Liberec | 8 935 | Přerov | 7 995 |
| 6 | Jesenice | 8 179 | Frýdek-Místek | 7 732 |
| 7 | Říčany | 6 263 | Děčín | 6 382 |
| 8 | Králův Dvůr | 5 177 | Zlín | 6 377 |
| 9 | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav | 4 934 | Most | 6 114 |
| 10 | Hostivice | 4 684 | Opava | 5 501 |
V absolutních číslech vede růst Praha s 216 754 lidmi navíc, v úbytku je první Ostrava se ztrátou 36 854 obyvatel. Velká města tak stojí na obou koncích žebříčku zároveň, jen v procentech to zaniká: ztráta 36 854 obyvatel znamená u města této velikosti jen 11,5 %, kdežto pro nejrychleji rostoucí obec žebříčku by šlo o víc, než kolik má dnes celkem obyvatel.
Kam dál
Absolutní pořadí podle velikosti ukazují největší města ČR a na druhém konci nejmenší obce Česka. Jestli se do rostoucí obce vyplatí stěhovat i cenově, napoví mapa nájemného a žebříček nejdostupnějších a nejbezpečnějších obcí.
Metodika
Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika (MOS), otevřená data, ukazatel počtu bydlících obyvatel k 31. 12., ročníky 2000 až 2024 (ČSÚ (MOS otevřená data)). Změna se počítá jako rozdíl posledního a prvního roku řady, procento vždy proti roku 2000.
Do žebříčku vstupují jen obce nad 1 000 obyvatel. U obce s padesáti obyvateli je procentní změna šum, protože deset lidí znamená pětinu. Sada má 1 521 obcí, z toho 973 roste, 404 se zmenšuje a zbytek je prakticky beze změny. Medián změny přes celou sadu je 7,9 %.
Historická řada je vedená v územní struktuře platné v daném roce a není zpětně přepočtená na dnešní hranice obcí. Proto z žebříčku vypadávají dvě skupiny. Obce, které se oddělily později a nemají řadu od roku 2000, protože by se u nich poměřovalo jiné období než u ostatních. A obce, jejichž řada obsahuje meziroční propad horší než 15 %: populace obce se organicky za jediný rok o pětinu nesníží, takový zlom znamená rozdělení obce nebo přepočet registru při sčítání lidu. Z těchto dat to nejde spolehlivě rozlišit, proto 5 takových obcí do žebříčku nevstupuje. Práh je záměrně jednostranný, rychlý růst se nevyřazuje, protože u satelitních obcí je skutečný.
Studie popisuje, kolik lidí v obci bydlí, ne proč se stěhují. Za růstem i úbytkem stojí kombinace pracovních příležitostí, dostupnosti bydlení a věkové struktury, kterou tato data nezachycují. Kompletní metodiku a limity popisuje stránka o datech. Datum ověření zdrojů: 18. 7. 2026.