Provoz · Společenství vlastníků

SVJ: jak funguje, orgány a povinnosti

Aktualizováno 19. 7. 2026

Společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, kterou vlastníci bytů v jednom domě zakládají kvůli správě domu a pozemku (§ 1194 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Založit ho musí tam, kde je alespoň pět jednotek a alespoň čtyři z nich patří čtyřem různým vlastníkům. Nejvyšším orgánem je shromáždění všech vlastníků, statutárním orgánem výbor nebo předseda společenství vlastníků. Tenhle text je rozcestník po celém tématu: co SVJ je, kdy vzniká, jak rozhoduje a kdo za co odpovídá.

Co je SVJ a co smí dělat

SVJ vzniká kvůli jedné věci: aby dům jako celek měl někoho, kdo za něj podepisuje smlouvy, platí faktury a vymáhá dluhy. Bez něj by museli všichni vlastníci jednat společně a nerozdílně u každé maličkosti.

Členství je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky (§ 1194 odst. 2). Kdo byt koupí, stává se členem automaticky, přihlášku nepodává. Za dluhy společenství ručí každý člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech, ne celým majetkem a ne za celý dluh.

Zákon zároveň drží společenství v úzkém rámci. Nesmí podnikat ani se podílet na podnikání jiných osob a majetek smí nabývat a spravovat jen pro účely správy domu a pozemku (§ 1194 odst. 1 a § 1195 odst. 1). K právnímu jednání, kterým by společenství zajistilo dluh jiné osoby, se nepřihlíží (§ 1195 odst. 3).

Kdy musí SVJ vzniknout

Povinnost založit společenství vzniká v domě, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň čtyři jsou ve vlastnictví čtyř různých vlastníků (§ 1198 odst. 1). V tomhle znění platí podmínka od novely č. 163/2020 Sb. účinné 1. července 2020. Starší texty na internetu často uvádějí pravidlo o třech jednotkách tří různých vlastníků, to už zákonu neodpovídá.

Vynucení je nepřímé, ale účinné: dokud není prokázán vznik společenství, nezapíše se do veřejného seznamu vlastnické právo k jednotce převáděné dalšímu vlastníkovi (§ 1198 odst. 2). Prodej dalšího bytu v domě se tím zastaví.

Je-li v domě méně než pět jednotek, může být společenství založeno dobrovolně, pokud s tím souhlasí všichni vlastníci (§ 1199). Pokud SVJ nevzniklo, je osobou odpovědnou za správu domu správce (§ 1190) a rozhoduje se podle pravidel v prohlášení, přiměřeně podle ustanovení o shromáždění (§ 1191).

Postup krok za krokem popisuje článek Založení SVJ: postup, notář a zápis do rejstříku.

Orgány SVJ

Zákon staví dva povinné orgány a připouští další:

  • Shromáždění je nejvyšší orgán a tvoří ho všichni vlastníci jednotek (§ 1205 odst. 1 a § 1206 odst. 1).
  • Statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že jím je předseda společenství vlastníků. Menší domy volí spíš jednočlenného předsedu, větší kolektivní výbor.
  • Další orgány může zřídit stanovami, třeba kontrolní komisi. Nelze jim ale založit působnost vyhrazenou shromáždění nebo statutárnímu orgánu.

Způsobilý být členem voleného orgánu nebo zástupcem právnické osoby jako jeho člena je ten, kdo je plně svéprávný a bezúhonný ve smyslu živnostenského zákona (§ 1205 odst. 2). Vlastnictví jednotky v domě zákon nevyžaduje, což je právní základ pro takzvaného profesionálního předsedu. Detaily rozebírá článek Předseda SVJ: pravomoci, odpovědnost a odměna.

Jak se v SVJ hlasuje

Každý vlastník má počet hlasů odpovídající velikosti svého podílu na společných částech (§ 1206 odst. 1). Velký byt tedy váží víc než garsonka.

Shromáždění je usnášeníschopné za přítomnosti vlastníků, kteří mají většinu všech hlasů, a k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků, ledaže stanovy nebo zákon žádají počet vyšší (§ 1206 odst. 2). Připouštějí-li stanovy náhradní shromáždění, stačí mu přítomnost vlastníků s alespoň 40 % všech hlasů (§ 1210).

Zasedání svolává statutární orgán nejméně jedenkrát do roka a musí ho svolat i z podnětu vlastníků, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich (§ 1207 odst. 1). Když to neudělá, svolají si ho tito vlastníci na náklad společenství sami.

Nesejde-li se dost lidí, lze o týchž záležitostech rozhodnout mimo zasedání, lidově per rollam (§ 1211). Vlastník se vyjadřuje písemně s datem a podpisem vlastní rukou na listině s plným zněním návrhu a neurčí-li stanovy delší lhůtu, má na to patnáct dní (§ 1212). Výsledek pak statutární orgán oznámí všem v písemné formě (§ 1213).

Přehlasovaný vlastník má obranu: je-li pro to důležitý důvod, může do tří měsíců navrhnout soudu, aby o věci rozhodl (§ 1209 odst. 1).

Kdo co platí

Vlastník přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak (§ 1180 odst. 1). Výjimkou jsou příspěvky na odměny správce nebo členů orgánů a na vedení účetnictví, ty se rozvrhnou na každou jednotku stejně (§ 1180 odst. 2). Zálohy na služby, tedy na vodu, teplo a podobně, platí vlastník zvlášť a má právo na jejich včasné vyúčtování (§ 1181).

Vlastník má také právo seznámit se s tím, jak společenství hospodaří, nahlížet do smluv, účetních knih a dokladů a pořizovat si z nich výpisy a kopie (§ 1179).

Hranici mezi tím, co utrácí statutární orgán sám a co musí schválit shromáždění, kreslí nařízení vlády č. 366/2013 Sb. V působnosti statutárního orgánu je rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společných částí, nepřevyšují-li náklady v jednotlivých případech 1 000 Kč v průměru na každou jednotku, a o movitých věcech do souhrnných 10 000 Kč za kalendářní rok (§ 13). Limit na opravy neplatí u havárií a stanovy mohou obojí nastavit jinak.

Kudy dál po tématu SVJ

Cluster o společenství vlastníků na Bydlimetru drží tuhle strukturu:

Praktický provoz domu, který SVJ objednává, řeší zbytek pilíře. Povinné revize společných rozvodů rozebírají články o revizi plynu, elektrorevizi a revizi komína a spalinové cesty. Ochrannou dezinsekci a deratizaci, za kterou u obytných domů odpovídá vlastník nebo SVJ, popisuje článek deratizace: postup a orientační ceny a pojem DDD.

Tenhle článek je obecný přehled právní úpravy, ne právní rada k vaší situaci. Znění paragrafů si ověřte u zdrojů níže a konkrétní pravidla svého domu ve stanovách a v prohlášení. U sporných věcí, hlavně u sankcí, dluhů a soudních návrhů, se obraťte na advokáta.

Zajímá vás konkrétní obec?

Bydlimetr má datový profil pro tisíce obcí v Česku: nájemné, bezpečnost, dotace i demografii na jednom místě.

Nebo se podívejte na data napříč republikou: Datové studie napříč obcemi,přehled všech obcí a mapa.

Časté otázky

Kdy musí vzniknout SVJ?

Nebylo-li společenství vlastníků založeno už dříve, založí je vlastníci jednotek v domě, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň čtyři jsou ve vlastnictví čtyř různých vlastníků (§ 1198 odst. 1 občanského zákoníku). Dokud vznik společenství není prokázán, nezapíše se do katastru vlastnické právo k jednotce převáděné dalšímu vlastníkovi.

Jaké orgány má SVJ?

Nejvyšším orgánem je shromáždění, které tvoří všichni vlastníci jednotek. Statutárním orgánem je výbor, ledaže stanovy určí, že jím je předseda společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1). Stanovy mohou zřídit i další orgány, nesmí jim ale založit působnost vyhrazenou shromáždění nebo statutárnímu orgánu.

O čem rozhoduje shromáždění a o čem statutární orgán?

Shromáždění rozhoduje o věcech vyjmenovaných v § 1208, tedy o změně stanov, volbě a odměnách členů orgánů, rozpočtu, účetní závěrce, výši příspěvků na správu, druhu služeb a jejich rozúčtování i o větších opravách. Běžný chod zůstává statutárnímu orgánu. Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. mu v § 13 svěřuje rozhodování o opravách do 1 000 Kč v průměru na jednotku a o movitých věcech do souhrnných 10 000 Kč za kalendářní rok, pokud stanovy neurčí jinak.

Může SVJ podnikat nebo pronajímat společné prostory?

Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání jiných osob a majetek smí nabývat a spravovat jen pro účely správy domu a pozemku (§ 1194 odst. 1 a § 1195 odst. 1). Konkrétní záměr, třeba pronájem střechy nebo společné místnosti, je vhodné probrat s právníkem, protože hranice mezi správou a podnikáním je věcí posouzení.

Co dělat, když mě SVJ přehlasovalo?

Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl (§ 1209 odst. 1). Návrh musí podat do tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jinak jeho právo zaniká.